Výpisy ze starých kronik českých

Prof. Ing. Jan KOUBA, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze


30. červenec 1119

Kosmas: Kosmova kronika česká. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; transl. K. Hrdina (revid. M. Bláhová, Z. Fiala ). Svoboda, Praha 1972 (Cz). Kniha 3., kap. XLV, str. 190-191:

"Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě."

30. Julii 1119. Die Cronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Hrsg. B. Bretholz, MGH SRG NS II. Weidmannsche Buchhandlung, Berlin 1923 (La) LIB. III, CAP. XLV. p. 219:

"Anno dominice incarnationis MCXVIIII. III. kal. Augusti (Jul.30), feria vero IIII, cum esset iam inclinata dies, ventus vehemens, immo ipse Satan in turbine ab australi plaga repente irruens super solarium duccis in urbe Wissegrad antiquum murum et eo firmissimum funditus subvertit; et inde magis - est admirandum - ex utraque parte, anteriori et posteriori, integra et inconcussa manente medietas palacii solo tenus est eruta, et cicius, quam tu festucam frangeres, trabes inferiores et superiores cum ipsa domo impetus venti fregit in frusta et dispersit. Fuit autem hec tempestas adeo valida, ut quacumque parte incubuit, huius terre silvas et arbores plantatas et cetera sibi obstantia suo impetu prostravit."


14. květen 1144

Letopisy Hradištsko-Opatovické. Ed. J. Emler, Prameny dějin českých, FRB II,2, Praha 1875, str. 398:

"L.p. 1144 dne 14. května, totiž v samý den letnic strašná a za našich časů neslýchaná věc stala se nedaleko ležení knížete Oty, kterýž sám jakož i mnoho jiných velmožů a nesčíselné množství lidu ji viděli. Nebo kolem poledne, když bylo velmi jasno, viděn jest od jmenovaných osob černý sloup, an vstupuje od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vír. A když měl přijíti k dotčenému místu, bylo mu viděti jíti naproti s vrcholu nebes znamení, na spůsob třistranu velmi se skvoucího podivně špičatěné, které přemohši nevýslovnou obludu vrazilo ji až do vnitřku země. Po nějaké pak přestávce asi hodinu trvající viděti bylo jiný sloup temnější nežli tma a prudším ještě vírem na tentýž spůsob od země se zdvihati, proti němuž zase se objevilo ve vzduchu znamení na spůsob nejjasnějšího kruhu, v jehož prostředku bylo viděti obraz svatého kříže, a to znamení s podivnou rychlostí obludu tu protklo a až k povrchu země přitlačilo. A když někteří z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohliť zírati na tuto obludu, když se jim písek a drobné kamínky kolem obličeje točily a vytrhané chrasti povrchu oči jejich obtížnosti činilo."

14. Maii 1144. Annales Gradicenses et Opatovicenses. FRB II,2, 1875, p. 398:

"1144 Anno 1144, II Iddus Maii, videlicet in ipsa die pentecostes, nimis horribile et nostre etati inauditum apparuit monstrum iuxta castra ducis Ottonis, intuente et aliis quam pluribus proceribus necnon et innumerabili populi multitudine. Nam circa meridiem magna serenitate existente visa est a prefatis personis atra columna ascendere a terra usque ad sumitatem nubium, in cuius circuitu rotabatur impetus turbinis. Cumque niteretur ad prenoctatum locum pervenire, visum est a celi fastigio triangulum signum nimii candoris et miri acuminis sibi obviam venire, quod preculso infando monstro trasid id usque ad ima terre. Facto autem intervallo quasi unius hore iterum visa est alia columna tenebris densior et impetu turbinis validior eodem modo se a terra elavare, contra quam denuo eterum signum in modum splendidissime zone, in cuius medietate signum sancte crucis videbatur apparens, mira celeritate eam pertusit et usque ad superficiem terre pressit. Cumque ex militibus quidam audacter causa contemplandi accessissent, obvolutis obtulibus discesserunt, non enim valebant materiem tanti monstri intueri, sabulo et minutis lapillis circa faciem eorum rotantibus et evulsis fruticibus aciem oculorum eorum prepedientibus."


2. červenec 1250

Druhé pokračování Kosmovy kroniky. In. Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; transl. V.V. Tomek, K. Hrdina (revid. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 106,107 (Cz):

"Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zemním i jarním, na vinicích, na stromech ovocných i jiných a způsobily velkou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily. Na mnohých místech v českém království a nejvíce okolo Prahy se utopilo také mnoho lidí a potahů a velmi mnoho stavení a stodol bylo rozbořeno povětřím. Toto krupobití trvalo bez přestání sedm dní; a kroupy byly podivné velikosti a tříhranné a některé byly smíchány s mechem a potom následoval také veliký déšť a povodeň."

2. Julii 1250. In. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II,1, Praha 1874, pp. 286,287 (La, Cz):

"1250 VI Non. Julii (Jul. 2) grando magna cecidit post meridiem, quae multa damna intulit segetibus autumnalibus et vernalibus, vineis, arboribus pomiferis et aliis, multamque stragem fecit pecorum, volucrum diversi generis, silvestria etiam animalia plura peremit; in plerisque locis regni Bohemiae et maxima circa Pragam homines quoque et iumenta multa submersa et aedificia et granaria plurima turbine diruta. Quae grando duravit indissolubilis infra septem dies, et mirae fuit magnitudinis et triangula, et quaedam musco permixta, quam etiam nimia pluvia secuta est et inundacio."


8. dubna 1255

Druhé pokračování Kosmovy kroniky. In. Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; transl. V.V. Tomek, K. Hrdina (revid. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 115 (Cz):

"Když kníže (8.dubna) vycházel z hradu pražského, strhla se veliká vichřice a vír a svrhla jednoho jezdce, jenž jel za knížetem, z mostu před hradem; jeho kůň zahynul při pádu, ale on sám vyvázl zdráv. Také dřevěná zvonice se zvony uvnitř zdí (kostela) svaté Marie se zřítila v tu hodinu silným nárazem větrů a mnoho jiných škod se stalo ve městě i ve vsích."

8. Aprilis 1255. In. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II,1, Praha 1874, p. 310 (La, Cz):

"VI Idus Aprilis (Apr. 8) ... Principe autem exeunte de castro Pragensi magna vis ventorum cum turbine exorta est. Unde quendam equitem sequentem principem deiecit de ponte ante castrum, cuius equus mortuus est ex casu, ipse vero sanus evasit. Campanarium etiam ligneum cum campanis infra muros sanctae Mariae corruit eadem hora vi ventorum magna impellente, et aliae plures ruinae factae sunt in civitate et per villas."


3. prosinec 1281

Druhé pokračování Kosmovy kroniky, In. Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; transl. V.V. Tomek, K. Hrdina (revid. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 157-159 (Cz):

"... A nesmíme ani přejíti mlčením zmínku o prudké vichřici, jež se snesla toho roku 3. prosince, tj. na den svaté Barbory, a svou silou a prudkým úderem strhla nejtěžší a nejpevnější stavby: na věži pražského hradu, která se nazývá "U větší brány", první budovu, druhé spadlo na zem stavení proti domu pana biskupa a dvoru, jenž se nazýval věží biskupskou, vystavěné v průčelí hradu velmi pevným a umělým dílem. Třetí stavení na věži konce mostu, díla výtečného a velmi silného, strženo smrští se sesulo na zem. O jiných menších staveních, vystavěných na věžích hradeb nebo na baštách, se nemůžeme rozepisovat, avšak podle toho co víme z hodnověrných zpráv, dvacet čtyři stavení věží na hradě pražském a na městských hradbách se sesulo silou větru. Kolik domů v městě pražském i mimo ně spadlo, pobořeno smrští, nelze ani spočítat. Na venkově byly smrští pobořeny stodoly a vyvráceno tolik ovocných i lesních stromů, že prý se něco podobného nestalo léta letoucí. Větrný mlýn na Strahově se zřítil smrští od základu a byl téhož roku znovu vystavěn."

3. Decembris 1281. In. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II,1, Praha 1874, pp. 342,343 (La, Cz):

"Nec est etiam obmittendum de impetu ventorum, qui eodem anno III Non. Decembris (Dec.3), hoc est in die beatae Barbarae, orti sua vi et impetu veloci deiecerunt de turribus gravissima et firmissima aedificia. In turri, quae dicitur ad maiorem portam, Pragensis castri primum aedificium, secundum aedificium contra domum domini episcopi et curiam, quae vocabantur antiquis turris episcopalis, aedificata in fronte castri opere firmissimo et artificioso, decidit in terram. Tertium aedificium in turri circa pedem pontis de nobili et fortissimo opere vi ventorum detrusum corruit in terram. De aliis minoribus aedificiis in turribus munitionum aedificatis seu propugnaculis specificare non possumus, sed secundum quod veridica relatione cognovimus, XXIV aedificia turrium infra castrum Pragense et muros civitatum per vim ventorum corruerunt. Quod domus in civitate Pragensi vi ventorum dirutae ceciderunt et extra, numero non est opus. In rure horrea vi ventorum diruta, arbores fructuum et silvarum, qualia ab antiquis diebus et similia non dicuntur accidise. Sub decursu temporis impacati quid boni sive mali fecerint in stationibus suis sub monte Petrzin Spakmannus, Syberk et Sazema cum suis comitatibus, stylo explanari non est necesse, quia sufficienter notata creduntur apud illos, qui molestias diversarum passionum et iacturam rerum pertulerunt. Molendinum in Strahov ventosum vi ventorum funditus corruit et eodem anno reaedificatum est."


6. červenec 1492

6. Julii 1492. Beneš Minorita: Kronika česká. Cronicon Boemicum. Ed. L. Dušek, Benedicti minoritae dicti Cronica et eius continuatio. In Zakony Franciszkanskie w Polsce, red. J. Kozlowski, Tom. I, Franciszkanie w Polsce srednowiecznej, czesc 2 i 3, Franciszkanie na zemiach ploskich, Kraków 1993, p.428 (La):

"Anno 1492 fuit turbatio aeris Pragae et alibi in octava Petri et Pauli (Jul.6), hoc est in die magistri Ioannis Hus, valida et nociva ante vesperas, quod in ecclesiis monasteriis, domibus plura damna fecit deiiciendo. Insuper et molendinum supra pontem destruxit, arbores radicibus evulsit."


Jan Kouba, 1998