TORNÁDA V KRONIKÁCH 12. A 13. STOLETÍ


V době, do které se nyní vydáváme, bylo (téměř) vše u nás psáno latinsky. Tudíž při práci s texty přeloženými do češtiny je nutné být velmi obezřetný, neb český, dříve hojně používaný termín smršť může znamenat jak tornádo či trombu, tak jakýkoliv obecně silný vítr. Podobná nejednoznačnost platí i pro novodobé významy latinského slova "turbo" a jeho odvozenin. Sám latinu neznám, nicméně s využitím internetových zdrojů (a na základě rozboru kolegy André Simona z SHMÚ) lze tyto významy stručně shrnout následovně: TURBO - 1. tornádo, jakýkoliv vír (vzdušný, vodní); 2. jakýkoliv vířivý (rotující) pohyb; 3. rozházet, vnést nepořádek, rozrušit; 4. vichřice, smršť, bouřka; 5. kotouč, kolo, vřeteno; 6. silné vymrštění, síla. Různé odvozeniny (turbare, turbatum, turbatio, turbidis, ...) vyjadřují odvozeniny od výše uvedených výrazů. Toto jsou však novodobé významy a je otázkou, jaký byl přesně význam tohoto slova a jeho odvozenin v době raného středověku, resp. jak jej chápali různí překladatelé (kteří navíc většinou neměli to, co bychom dnes nazvali meteorologickým vzděláním).

Proto pro úplnost uvádíme jak českou, tak původní latinskou verzi textu - alespoň tam, kde je máme obě k dispozici; u případů, kde latinská verze chybí, se ji pokusíme časem doplnit. Případy, kdy je průkaznost výskytu tornáda na základě popisu  jednoznačná, jsou níže na této stránce uvedeny černě. Ostatní případy škod způsobených větrem, kdy podstata jevu není zřejmá a tornádo přitom nelze zcela jednoznačně vyloučit, jsou uvedeny hnědě - viz též poznámky u jednotlivých případů. Tyto nejasné případy nejsou zahrnuty do statistik výskytu tornád na našem území.

U jednotlivých případů jsou citace zdroje textu (včetně překladatele). Co se skrývá za titulem "Pokračovatelé Kosmovi" je nemožné v krátkosti na těchto stránkách vysvětlit (jedná se o více pramenů či autorů); zvídavé čtenáře odkazuji na stejnojmennou publikaci, která vyšla v nakladatelství Svoboda v Praze v roce 1974 (a je k zapůjčení v knihovnách). Určitou nápovědou by mohly být ilustrace kronik - jelikož však většina dochovaných kronik je mladším přepisem originálů, mohou být i tyto případné původní ilustrace buď zkresleny nebo zcela vynechány. Nicméně se v rámci možností pokusíme časem získat fotokopie (resp. skeny) co nejstarších dochovaných verzí. Bohužel například "Kosmova kronika" se však v originále nedochovala...


30. července 1119 

Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě. Anno dominice incarnationis MCXVIIII. III. kal. Augusti (Jul.30), feria vero IIII, cum esset iam inclinata dies, ventus vehemens, immo ipse Satan in turbine ab australi plaga repente irruens super solarium duccis in urbe Wissegrad antiquum murum et eo firmissimum funditus subvertit; et inde magis - est admirandum - ex utraque parte, anteriori et posteriori, integra et inconcussa manente medietas palacii solo tenus est eruta, et cicius, quam tu festucam frangeres, trabes inferiores et superiores cum ipsa domo impetus venti fregit in frusta et dispersit. Fuit autem hec tempestas adeo valida, ut quacumque parte incubuit, huius terre silvas et arbores plantatas et cetera sibi obstantia suo impetu prostravit.
Kosmova kronika česká. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala ). Svoboda, Praha 1972 (Cz). Kniha 3., kap. XLV, str. 190-191 Die Cronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Hrsg. B. Bretholz, MGH SRG NS II. Weidmannsche Buchhandlung, Berlin 1923 (La) LIB. III, CAP. XLV. p. 219

Zde není vůbec žádných pochyb o tom, že Kosmas líčí výskyt tornáda. Je to tak vůbec první známý popis tornáda na našem území. Pro vyhodnocení síly tornáda je nyní nutné zjistit, jak robustně byl palác postaven...


25. duben 1130

Téhož roku dne 25. dubna zjevilo se obrovské znamení a bylo slyšet hrozné hřmění.  
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 14 (Cz)  

Samozřejmě že toto samo o sobě není popisem tornáda, za "znamení" mohlo být považováno cokoliv abnormálního či úděsného pro tehdejší lidi. Ve spojení s "hrozným hřměním" by se však mohlo jednat o tornádo, ale zrovna tak to mohl být průlet mimořádně velkého bolidu. Nicméně o bolidech se pozdější kroniky většinou zmiňují jako o "průletu draka" přes rozsáhlé území, zatímco termín "znamení" naleznete u případu z roku 1144, kdy se naprosto jednoznačně jedná o tornádo.


28. říjen 1134 (1135)

(To nestálé počasí se počalo v měsíci listopadu, a neminulo po celý běh příštího  roku ani jednoho měsíce, aby buď na jeho začátku, nebo na konci jednoho každého měsíce neřádilo s velikou prudkostí.) Konečně druhého roku dne 28. října se strhla v hodinu nešporní po celém světě velmi krutá smršť, jež zuříc od prvního soumraku až do noci, pobořila  kostely kamenné i dřevěné, též stavení, ploty, stohy ve stodolách, takže nezůstal snop na snopě, a stromy v lesích vyvrátila z kořene.  
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 56, 59 (Cz)  

Opět nejasný případ, kdy bude nutné prověřit původní text (vzhledem k použití termínu smršť). Pokud by se však jednalo o tornádo, patrně by nebylo použito spojení "po celém světě". Rovněž není zcela zřejmé datum - zápis je u záznamu z roku 1134, v textu se však autor přenáší do "druhého roku", tedy nejspíš do roku 1135.


někdy začátkem roku 1139

A když se kníže Soběslav vracel se svým vojskem, ustanoviv bojovníky ke hlídání hradů, jednoho dne, když byl uprostřed lesa při vchodu do své země, vál velmi prudký vichr, který vyvracel nejen stavení nebo jakékoliv překážky v cestě, nýbrž i lesní stromy z kořene. Tím se octli Čechové ve velikém nebezpečenství a byli tak poděšeni, že jeden z hradských správců, přistoupiv ke knížeti, pravil: "Hle, pane kníže, před Bohem a svatými jeho i před vaší milostí jako svědkem slibuji, jestliže mne všemohoucnost Boží ráčí vysvobodit z tohoto nebezpečenství a dopřeje mi života, vezte, že co nejdříve vezmu na se oděv mnišského slibu." Ale dík ochraně Boží zahynulo pádem stromů jen sedm lidí z celého vojska, ostatní se všichni vrátili bez úrazu. (Dne 1. března bylo viděti červená znamení na neobyčejném místě od soumraku do svítání.)  
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 66 (Cz)  

V tomto případě se vzhledem k použitému termínu ("vál velmi prudký vichr") - alespoň v českém překladu - nejspíš o tornádo nejedná. Poslední věta, popisující zřejmě polární záře (velmi častý jev popisovaný v kronikách), vymezuje výskyt jevu do prvních dvou měsíců roku.


14. květen 1144

L.p. 1144 dne 14. května, totiž v samý den letnic strašná a za našich časů neslýchaná věc stala se nedaleko ležení knížete Oty, kterýž sám jakož i mnoho jiných velmožů a nesčíselné množství lidu ji viděli. Nebo kolem poledne, když bylo velmi jasno, viděn jest od jmenovaných osob černý sloup, an vstupuje od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vír. A když měl přijíti k dotčenému místu, bylo mu viděti jíti naproti s vrcholu nebes znamení, na spůsob třistranu velmi se skvoucího podivně špičatěné, které přemohši nevýslovnou obludu vrazilo ji až do vnitřku země. Po nějaké pak přestávce asi hodinu trvající viděti bylo jiný sloup temnější nežli tma a prudším ještě vírem na tentýž spůsob od země se zdvihati, proti němuž zase se objevilo ve vzduchu znamení na spůsob nejjasnějšího kruhu, v jehož prostředku bylo viděti obraz svatého kříže, a to znamení s podivnou rychlostí obludu tu protklo a až k povrchu země přitlačilo. A když někteří z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohliť zírati na tuto obludu, když se jim písek a drobné kamínky kolem obličeje točily a vytrhané chrasti povrchu oči jejich obtížnosti činilo. 1144 Anno 1144, II Iddus Maii, videlicet in ipsa die pentecostes, nimis horribile et nostre etati inauditum apparuit monstrum iuxta castra ducis Ottonis, intuente et aliis quam pluribus proceribus necnon et innumerabili populi multitudine. Nam circa meridiem magna serenitate existente visa est a prefatis personis atra columna ascendere a terra usque ad sumitatem nubium, in cuius circuitu rotabatur impetus turbinis. Cumque niteretur ad prenoctatum locum pervenire, visum est a celi fastigio triangulum signum nimii candoris et miri acuminis sibi obviam venire, quod preculso infando monstro trasid id usque ad ima terre. Facto autem intervallo quasi unius hore iterum visa est alia columna tenebris densior et impetu turbinis validior eodem modo se a terra elavare, contra quam denuo eterum signum in modum splendidissime zone, in cuius medietate signum sancte crucis videbatur apparens, mira celeritate eam pertusit et usque ad superficiem terre pressit. Cumque ex militibus quidam audacter causa contemplandi accessissent, obvolutis obtulibus discesserunt, non enim valebant materiem tanti monstri intueri, sabulo et minutis lapillis circa faciem eorum rotantibus et evulsis fruticibus aciem oculorum eorum prepedientibus.
Letopisy Hradištsko-Opatovické. Ed. J. Emler, Prameny dějin českých, FRB II.,2, Praha 1875, str. 398 Annales Gradicenses et Opatovicenses. FRB II.,2, 1875, p.398

V podstatě s jistotou lze tvrdit, že autor zde popisuje vývoj tornáda, kdy proti sobě zdánlivě vyráží od země prašný vír, zatímco shora, ze spodní základny bouře, se směrem dolů vyvíjí kondenzační chobot (či nálevka), který pak shora vnikne do prašného víru ("protne jej"). Trochu nejasný je úvod, kdy autor mluví o tom, že "když bylo velmi jasno" ... od země až nahoru k oblakům". Možná že tím "velmi jasno" měl na  mysli dobrou dohlednost nebo dostatek světla? Každopádně je zde popsán vývoj dvou po sobě jdoucích tornád a taktéž vůbec první písemně doložený pokus o "storm chasing" v podání chrabrých českých rytířů :-)) 


2. červenec 1250

Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zemním i jarním, na vinicích, na stromech ovocných i jiných a způsobily velkou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily. Na mnohých místech v českém království a nejvíce okolo Prahy se utopilo také mnoho lidí a potahů a velmi mnoho stavení a stodol bylo rozbořeno povětřím. Toto krupobití trvalo bez přestání sedm dní; a kroupy byly podivné velikosti a tříhranné a některé byly smíchány s mechem a potom následoval také veliký déšť a povodeň. 1250 VI Non. Julii (Jul. 2) grando magna cecidit post meridiem, quae multa damna intulit segetibus autumnalibus et vernalibus, vineis, arboribus pomiferis et aliis, multamque stragem fecit pecorum, volucrum diversi generis, silvestria etiam animalia plura peremit; in plerisque locis regni Bohemiae et maxima circa Pragam homines quoque et iumenta multa submersa et aedificia et granaria plurima turbine diruta. Quae grando duravit indissolubilis infra septem dies, et mirae fuit magnitudinis et triangula, et quaedam musco permixta, quam etiam nimia pluvia secuta est et inundacio.
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 106,107 (Cz) Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, pp. 286,287 (La, Cz)

Zde těžko soudit ... V latinském textu je výraz "turbine" ...


srpen 1251

Dne 8. srpna za svítání se strhla velká síla větrů a blýskání a hřmění. Opět dne 14. srpna se strhlo podobné a strašné. Podruhé 18. dne téhož měsíce o půlnoci se strhlo podobné, jehož silným návalem se mnoho stavení pobořilo, stodoly se ze základů vyvrátily, mnoho lidí bylo udeřeno bleskem, obilí potlučeno krupobitím, ovoce setřeseno se stromů, vinice poškozeny v celé pražské diecézi.  
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 108 (Cz)  

Latinský text?


8. dubna 1255

Když kníže vycházel z hradu pražského, strhla se veliká vichřice a vír a svrhla jednoho jezdce, jenž jel za knížetem, z mostu před hradem; jeho kůň zahynul při pádu, ale on sám vyvázl zdráv. Také dřevěná zvonice se zvony uvnitř zdí [kostela] svaté Marie se zřítila v tu hodinu silným nárazem větrů a mnoho jiných škod se stalo ve městě i ve vsích. Principe autem exeunte de castro Pragensi magna vis ventorum cum turbine exorta est. Unde quendam equitem sequentem principem deiecit de ponte ante castrum, cuius equus mortuus est ex casu, ipse vero sanus evasit. Campanarium etiam ligneum cum campanis infra muros sanctae Mariae corruit eadem hora vi ventorum magna impellente, et aliae plures ruinae factae sunt in civitate et per villas.
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 115 (Cz) Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, p. 310 (La, Cz)

Téměř jistě tornádo...


3. prosinec 1281 (1280)

(Dne 23. června roku předešlého ... snesl se velmi prudký lijavec, který nadělal mnoho a velikých škod: vyvrátil ze základů hradby na hradě pražském ...)
A nesmíme ani přejíti mlčením zmínku o prudké vichřici, jež se snesla toho roku 3. prosince, tj. na den svaté Barbory, a svou silou a prudkým úderem strhla s věží nejtěžší a nejpevnější stavby: na věži pražského hradu, která se nazývá "U větší brány", první budovu, druhé spadlo na zem stavení proti domu pana biskupa a dvoru, jenž se odedávna nazýval věží biskupskou, vystavěné v průčelí hradu velmi pevným a umělým dílem. Třetí stavení na věži konec mostu, díla výtečného a velmi silného, strženo smrští se sesulo na zem. O jiných menších staveních, vystavěných na věžích hradeb nebo na baštách, se nemůžeme rozepisovat, avšak podle toho co víme z hodnověrných zpráv, dvacet čtyři stavení věží na hradě pražském a na městských hradbách se sesulo silou větru. Kolik domů v městě pražském i mimo ně spadlo, pobořeno smrští, nelze ani spočítat. Na venkově byly smrští pobořeny stodoly a vyvráceno tolik ovocných i lesních stromů, že prý se něco podobného nestalo léta letoucí. ...

Větrný mlýn na Strahově se zřítil smrští od základu a byl téhož roku znovu vystavěn.




Nec est etiam obmittendum de impetu ventorum, qui eodem anno III Non. Decembris (Dec.3), hoc est in die beatae Barbarae, orti sua vi et impetu veloci deiecerunt de turribus gravissima et firmissima aedificia. In turri, quae dicitur ad maiorem portam, Pragensis castri primum aedificium, secundum aedificium contra domum domini episcopi et curiam, quae vocabantur antiquis turris episcopalis, aedificata in fronte castri opere firmissimo et artificioso, decidit in terram. Tertium aedificium in turri circa pedem pontis de nobili et fortissimo opere vi ventorum detrusum corruit in terram. De aliis minoribus aedificiis in turribus munitionum aedificatis seu propugnaculis specificare non possumus, sed secundum quod veridica relatione cognovimus, XXIV aedificia turrium infra castrum Pragense et muros civitatum per vim ventorum corruerunt. Quod domus in civitate Pragensi vi ventorum dirutae ceciderunt et extra, numero non est opus. In rure horrea vi ventorum diruta, arbores fructuum et silvarum, qualia ab antiquis diebus et similia non dicuntur accidise.

Molendinum in Strahov ventosum vi ventorum funditus corruit et eodem anno reaedificatum est.
Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 157-159 (Cz) Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, pp. 342,343 (La, Cz)

Zde se nejspíš (vzhledem k původnímu latinskému textu a ročnímu období) o tornádo nejedná, byť je v českém překladu použit termín smršť ... Navíc datování jevu je nejisté, neb předchozí věta hovoří o červnu roku předešlého (než ke kterému je veden záznam?) a vlastní popis začíná "prosincem toho roku" - tedy nejspíš taktéž roku předešlého?