V době, do které se nyní vydáváme, bylo (téměř) vše u nás psáno
latinsky. Tudíž při práci s texty přeloženými do češtiny je
nutné být velmi obezřetný, neb český, dříve hojně používaný
termín smršť může znamenat jak tornádo či trombu, tak jakýkoliv
obecně silný vítr. Podobná nejednoznačnost platí i pro novodobé významy
latinského slova "turbo" a jeho odvozenin. Sám latinu
neznám, nicméně s využitím internetových zdrojů (a na základě
rozboru kolegy André Simona
z SHMÚ) lze tyto významy stručně shrnout následovně: TURBO
- 1. tornádo, jakýkoliv vír (vzdušný, vodní); 2. jakýkoliv vířivý
(rotující) pohyb; 3. rozházet, vnést nepořádek, rozrušit; 4. vichřice,
smršť, bouřka; 5. kotouč, kolo, vřeteno; 6. silné vymrštění, síla.
Různé odvozeniny (turbare, turbatum, turbatio, turbidis, ...)
vyjadřují odvozeniny od výše uvedených výrazů. Toto jsou však
novodobé významy a je otázkou, jaký byl přesně význam tohoto
slova a jeho odvozenin v době raného středověku, resp. jak jej chápali
různí překladatelé (kteří navíc většinou neměli to, co bychom
dnes nazvali meteorologickým vzděláním).
Proto pro úplnost uvádíme
jak českou, tak původní latinskou verzi textu - alespoň tam, kde je
máme obě k dispozici; u případů, kde latinská verze chybí,
se ji pokusíme časem doplnit. Případy, kdy je průkaznost výskytu
tornáda na základě popisu jednoznačná, jsou níže na této
stránce uvedeny černě. Ostatní případy škod způsobených větrem,
kdy podstata jevu není zřejmá a tornádo přitom nelze zcela jednoznačně
vyloučit, jsou uvedeny hnědě - viz též poznámky u jednotlivých případů. Tyto
nejasné případy nejsou zahrnuty do statistik výskytu tornád na našem
území.
U jednotlivých případů jsou
citace zdroje textu (včetně překladatele). Co se skrývá za titulem
"Pokračovatelé Kosmovi" je nemožné v krátkosti na těchto
stránkách vysvětlit (jedná se o více pramenů či autorů); zvídavé
čtenáře odkazuji na stejnojmennou publikaci, která vyšla v
nakladatelství Svoboda v Praze v roce 1974 (a je k zapůjčení
v knihovnách). Určitou nápovědou by mohly být ilustrace kronik -
jelikož však většina dochovaných kronik je mladším přepisem
originálů, mohou být i tyto případné původní ilustrace buď
zkresleny nebo zcela vynechány. Nicméně se v rámci možností
pokusíme časem získat fotokopie (resp. skeny) co nejstarších
dochovaných verzí. Bohužel například "Kosmova kronika" se
však v originále nedochovala...
30. července 1119
Dne 30. července
ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký
vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní
strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od
základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což
jest ještě podivnější zjev - kdežto, obojí strana, přední
i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce
byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk
přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší
trámy i s domem samým na kousky a rozházel je.
Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této
zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše
co jí stálo v cestě. |
Anno dominice
incarnationis MCXVIIII. III. kal. Augusti (Jul.30), feria vero
IIII, cum esset iam inclinata dies, ventus vehemens, immo ipse
Satan in turbine ab australi plaga repente irruens super
solarium duccis in urbe Wissegrad antiquum murum et eo
firmissimum funditus subvertit; et inde magis - est admirandum -
ex utraque parte, anteriori et posteriori, integra et inconcussa
manente medietas palacii solo tenus est eruta, et cicius, quam
tu festucam frangeres, trabes inferiores et superiores cum ipsa
domo impetus venti fregit in frusta et dispersit. Fuit autem hec
tempestas adeo valida, ut quacumque parte incubuit, huius terre
silvas et arbores plantatas et cetera sibi obstantia suo impetu
prostravit. |
Kosmova kronika česká.
Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. K. Hrdina (rev. M. Bláhová,
Z. Fiala ). Svoboda, Praha 1972 (Cz). Kniha 3., kap. XLV, str.
190-191 |
Die Cronik der Böhmen
des Cosmas von Prag. Hrsg. B. Bretholz, MGH SRG NS II.
Weidmannsche Buchhandlung, Berlin 1923 (La) LIB. III, CAP. XLV.
p. 219 |
Zde není vůbec žádných pochyb o tom, že
Kosmas líčí výskyt tornáda. Je to tak vůbec první známý popis
tornáda na našem území. Pro vyhodnocení síly tornáda je nyní
nutné zjistit, jak robustně byl palác postaven...
25. duben 1130
Téhož roku dne 25. dubna zjevilo se obrovské
znamení a bylo slyšet hrozné hřmění. |
|
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
14 (Cz) |
|
Samozřejmě že toto samo o sobě není
popisem tornáda, za "znamení" mohlo být považováno
cokoliv abnormálního či úděsného pro tehdejší lidi. Ve spojení
s "hrozným hřměním" by se však mohlo jednat o tornádo,
ale zrovna tak to mohl být průlet mimořádně velkého bolidu. Nicméně
o bolidech se pozdější kroniky většinou zmiňují jako o "průletu
draka" přes rozsáhlé území, zatímco termín "znamení"
naleznete u případu z roku 1144, kdy se naprosto jednoznačně jedná
o tornádo.
28. říjen 1134 (1135)
(To nestálé počasí se počalo v měsíci
listopadu, a neminulo po celý běh příštího roku ani
jednoho měsíce, aby buď na jeho začátku, nebo na konci
jednoho každého měsíce neřádilo s velikou prudkostí.)
Konečně druhého roku dne 28. října se strhla v hodinu nešporní
po celém světě velmi krutá smršť, jež zuříc od prvního
soumraku až do noci, pobořila kostely kamenné i dřevěné,
též stavení, ploty, stohy ve stodolách, takže nezůstal
snop na snopě, a stromy v lesích vyvrátila z kořene. |
|
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
56, 59 (Cz) |
|
Opět nejasný případ, kdy bude nutné prověřit
původní text (vzhledem k použití termínu smršť). Pokud by se však
jednalo o tornádo, patrně by nebylo použito spojení "po celém
světě". Rovněž není zcela zřejmé datum - zápis je u záznamu
z roku 1134, v textu se však autor přenáší do "druhého
roku", tedy nejspíš do roku 1135.
někdy začátkem
roku 1139
A když se kníže Soběslav vracel se svým
vojskem, ustanoviv bojovníky ke hlídání hradů, jednoho dne,
když byl uprostřed lesa při vchodu do své země, vál velmi
prudký vichr, který vyvracel nejen stavení nebo jakékoliv překážky
v cestě, nýbrž i lesní stromy z kořene. Tím se octli Čechové
ve velikém nebezpečenství a byli tak poděšeni, že jeden z
hradských správců, přistoupiv ke knížeti, pravil: "Hle,
pane kníže, před Bohem a svatými jeho i před vaší milostí
jako svědkem slibuji, jestliže mne všemohoucnost Boží ráčí
vysvobodit z tohoto nebezpečenství a dopřeje mi života,
vezte, že co nejdříve vezmu na se oděv mnišského
slibu." Ale dík ochraně Boží zahynulo pádem stromů
jen sedm lidí z celého vojska, ostatní se všichni vrátili
bez úrazu. (Dne 1. března bylo viděti červená znamení na
neobyčejném místě od soumraku do svítání.) |
|
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
66 (Cz) |
|
V tomto případě se vzhledem k použitému
termínu ("vál velmi prudký vichr") - alespoň v českém překladu
- nejspíš o tornádo nejedná. Poslední věta, popisující zřejmě
polární záře (velmi častý jev popisovaný v kronikách), vymezuje
výskyt jevu do prvních dvou měsíců roku.
14. květen 1144
L.p. 1144
dne 14. května, totiž v samý den letnic strašná a za
našich časů neslýchaná věc stala se nedaleko ležení knížete
Oty, kterýž sám jakož i mnoho jiných velmožů a nesčíselné
množství lidu ji viděli. Nebo kolem poledne, když bylo velmi
jasno, viděn jest od jmenovaných osob černý sloup, an vstupuje
od země až nahoru k oblakům, a v jeho
kruhu točil se prudký vír. A když měl přijíti k dotčenému
místu, bylo mu viděti jíti naproti s vrcholu nebes
znamení, na spůsob třistranu velmi se skvoucího podivně špičatěné,
které přemohši nevýslovnou obludu vrazilo ji až do vnitřku
země. Po nějaké pak přestávce asi hodinu trvající viděti
bylo jiný sloup temnější nežli tma a prudším ještě vírem
na tentýž spůsob od země se zdvihati, proti němuž zase se
objevilo ve vzduchu znamení na spůsob nejjasnějšího kruhu,
v jehož prostředku bylo viděti obraz svatého kříže,
a to znamení s podivnou rychlostí obludu tu protklo
a až k povrchu země přitlačilo. A když někteří
z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to
pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohliť zírati
na tuto obludu, když se jim písek a drobné kamínky
kolem obličeje točily a vytrhané chrasti povrchu oči
jejich obtížnosti činilo. |
1144 Anno 1144, II
Iddus Maii, videlicet in ipsa die pentecostes, nimis horribile
et nostre etati inauditum apparuit monstrum iuxta castra ducis
Ottonis, intuente et aliis quam pluribus proceribus necnon et
innumerabili populi multitudine. Nam circa meridiem magna
serenitate existente visa est a prefatis personis atra columna
ascendere a terra usque ad sumitatem nubium, in cuius circuitu
rotabatur impetus turbinis. Cumque niteretur ad prenoctatum
locum pervenire, visum est a celi fastigio triangulum signum
nimii candoris et miri acuminis sibi obviam venire, quod
preculso infando monstro trasid id usque ad ima terre. Facto
autem intervallo quasi unius hore iterum visa est alia columna
tenebris densior et impetu turbinis validior eodem modo se a
terra elavare, contra quam denuo eterum signum in modum
splendidissime zone, in cuius medietate signum sancte crucis
videbatur apparens, mira celeritate eam pertusit et usque ad
superficiem terre pressit. Cumque ex militibus quidam audacter
causa contemplandi accessissent, obvolutis obtulibus
discesserunt, non enim valebant materiem tanti monstri intueri,
sabulo et minutis lapillis circa faciem eorum rotantibus et
evulsis fruticibus aciem oculorum eorum prepedientibus. |
Letopisy Hradištsko-Opatovické.
Ed. J. Emler, Prameny dějin českých, FRB II.,2, Praha 1875,
str. 398 |
Annales
Gradicenses et Opatovicenses. FRB II.,2, 1875, p.398 |
V podstatě s jistotou lze tvrdit, že autor
zde popisuje vývoj tornáda, kdy proti sobě zdánlivě vyráží od
země prašný vír, zatímco shora, ze spodní základny bouře, se směrem
dolů vyvíjí kondenzační chobot (či nálevka), který pak shora
vnikne do prašného víru ("protne jej"). Trochu nejasný je
úvod, kdy autor mluví o tom, že "když bylo velmi jasno"
... od země až nahoru k oblakům". Možná že tím "velmi
jasno" měl na mysli dobrou dohlednost nebo dostatek světla?
Každopádně je zde popsán vývoj dvou po sobě jdoucích tornád a
taktéž vůbec první písemně doložený pokus o "storm chasing"
v podání chrabrých českých rytířů :-))
2. červenec 1250
Dne 2. července odpoledne spadly veliké
kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zemním i jarním,
na vinicích, na stromech ovocných i jiných a způsobily
velkou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho
lesní zvěře pobily. Na mnohých místech v českém království
a nejvíce okolo Prahy se utopilo také mnoho lidí a potahů
a velmi mnoho stavení a stodol bylo rozbořeno povětřím.
Toto krupobití trvalo bez přestání sedm dní; a kroupy
byly podivné velikosti a tříhranné a některé byly smíchány
s mechem a potom následoval také veliký déšť a povodeň. |
1250
VI Non. Julii (Jul. 2) grando magna cecidit post meridiem, quae
multa damna intulit segetibus autumnalibus et vernalibus, vineis,
arboribus pomiferis et aliis, multamque stragem fecit pecorum,
volucrum diversi generis, silvestria etiam animalia plura
peremit; in plerisque locis regni Bohemiae et maxima circa
Pragam homines quoque et iumenta multa submersa et aedificia et
granaria plurima turbine diruta. Quae grando duravit
indissolubilis infra septem dies, et mirae fuit magnitudinis et
triangula, et quaedam musco permixta, quam etiam nimia pluvia
secuta est et inundacio. |
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
106,107 (Cz) |
Cosmae
Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler,
transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, pp. 286,287 (La, Cz) |
Zde těžko soudit ... V latinském textu je výraz
"turbine" ...
srpen 1251
Dne 8. srpna za svítání se strhla velká síla větrů
a blýskání a hřmění. Opět dne 14. srpna se strhlo podobné
a strašné. Podruhé 18. dne téhož měsíce o půlnoci se
strhlo podobné, jehož silným návalem se mnoho stavení pobořilo,
stodoly se ze základů vyvrátily, mnoho lidí bylo udeřeno
bleskem, obilí potlučeno krupobitím, ovoce setřeseno se
stromů, vinice poškozeny v celé pražské diecézi. |
|
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
108 (Cz) |
|
Latinský text?
8. dubna 1255
Když kníže
vycházel z hradu pražského, strhla se veliká vichřice
a vír a svrhla jednoho jezdce, jenž jel za knížetem,
z mostu před hradem; jeho kůň zahynul při pádu, ale on
sám vyvázl zdráv. Také dřevěná zvonice se zvony uvnitř
zdí [kostela] svaté Marie se zřítila v tu hodinu silným
nárazem větrů a mnoho jiných škod se stalo ve městě
i ve vsích. |
Principe autem
exeunte de castro Pragensi magna vis ventorum cum turbine exorta
est. Unde quendam equitem sequentem principem deiecit de ponte
ante castrum, cuius equus mortuus est ex casu, ipse vero sanus
evasit. Campanarium etiam ligneum cum campanis infra muros
sanctae Mariae corruit eadem hora vi ventorum magna impellente,
et aliae plures ruinae factae sunt in civitate et per villas. |
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
115 (Cz) |
Cosmae Pragensis
Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl.
V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, p. 310 (La, Cz) |
Téměř jistě tornádo...
3. prosinec 1281 (1280)
(Dne 23. června roku předešlého ... snesl se
velmi prudký lijavec, který nadělal mnoho a velikých škod:
vyvrátil ze základů hradby na hradě pražském ...)
A nesmíme ani přejíti mlčením zmínku o prudké
vichřici, jež se snesla toho roku 3. prosince, tj. na den
svaté Barbory, a svou silou a prudkým úderem strhla
s věží nejtěžší a nejpevnější stavby: na věži
pražského hradu, která se nazývá "U větší brány",
první budovu, druhé spadlo na zem stavení proti domu pana
biskupa a dvoru, jenž se odedávna nazýval věží
biskupskou, vystavěné v průčelí hradu velmi pevným a umělým
dílem. Třetí stavení na věži konec mostu, díla výtečného
a velmi silného, strženo smrští se sesulo na zem. O jiných
menších staveních, vystavěných na věžích hradeb nebo na
baštách, se nemůžeme rozepisovat, avšak podle toho co víme
z hodnověrných zpráv, dvacet čtyři stavení věží na
hradě pražském a na městských hradbách se sesulo
silou větru. Kolik domů v městě pražském i mimo
ně spadlo, pobořeno smrští, nelze ani spočítat. Na venkově
byly smrští pobořeny stodoly a vyvráceno tolik ovocných
i lesních stromů, že prý se něco podobného nestalo léta
letoucí. ...
Větrný mlýn na Strahově se zřítil smrští od základu a byl
téhož roku znovu vystavěn. |
Nec est etiam obmittendum de impetu ventorum, qui eodem anno III
Non. Decembris (Dec.3), hoc est in die beatae Barbarae, orti sua
vi et impetu veloci deiecerunt de turribus gravissima et
firmissima aedificia. In turri, quae dicitur ad maiorem portam,
Pragensis castri primum aedificium, secundum aedificium contra
domum domini episcopi et curiam, quae vocabantur antiquis turris
episcopalis, aedificata in fronte castri opere firmissimo et
artificioso, decidit in terram. Tertium aedificium in turri
circa pedem pontis de nobili et fortissimo opere vi ventorum
detrusum corruit in terram. De aliis minoribus aedificiis in
turribus munitionum aedificatis seu propugnaculis specificare
non possumus, sed secundum quod veridica relatione cognovimus,
XXIV aedificia turrium infra castrum Pragense et muros civitatum
per vim ventorum corruerunt. Quod domus in civitate Pragensi vi
ventorum dirutae ceciderunt et extra, numero non est opus. In
rure horrea vi ventorum diruta, arbores fructuum et silvarum,
qualia ab antiquis diebus et similia non dicuntur accidise.
Molendinum in Strahov ventosum vi ventorum funditus corruit et
eodem anno reaedificatum est. |
Pokračovatelé
Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K.
Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str.
157-159 (Cz) |
Cosmae
Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler,
transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, pp. 342,343 (La,
Cz) |
Zde se nejspíš (vzhledem k původnímu
latinskému textu a ročnímu období) o tornádo nejedná, byť je v českém
překladu použit termín smršť ... Navíc datování jevu je
nejisté, neb předchozí věta hovoří o červnu roku předešlého
(než ke kterému je veden záznam?) a vlastní popis začíná
"prosincem toho roku" - tedy nejspíš taktéž roku předešlého?
|