TROMBY (TORNÁDA) NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1119-1993

Jan MUNZAR
(Zborník dejín fyziky XI, Vojenská akadémia SNP, Liptovský Mikuláš, 1993, s.69-72)

1. Úvod

Když jsem na semináři CESDEF’90 referoval o větrné smršti - trombě v Brně 13.října 1870, spjaté s Gregorem Mendlem [1], netušil jsem, že se o dva roky později ještě setkám s problematikou těchto nebezpečných vzdušných vírů místního rázu - u nás naštěstí mimořádných - při řešení výzkumného úkolu. Na léta 1992-1994 byl totiž Grantovou agenturou Akademie věd České republiky vybrán projekt Dr.Mojmíra Hrádka a kol.: Ohrožení vybraných měst, obcí a významných technických děl v České republice přírodními riziky [2]. Při vytipování extrémních (rizikových) povětrnostních jevů u nás bylo totiž nutné konstatovat, že tromby - tornáda k nim bezesporu patří. Co však je známo o jejich výskytu ve střední Evropě?

2. Pokus o sestavení jejich historického katalogu

Připomeňme zde, že trombou (tornádem) rozumíme silný vzdušný vír s přibližně svislou osou otáčení o průměru několik desítek metrů, projevující se oblačným sloupem obvykle nálevkovitého tvaru, který vychází ze základny bouřkového oblaku; dosáhne-li zemského povrchu, bývá původcem značných škod. Dříve byl tento jev také označován jako větrná (popř. vodní) smršť [1]. Letos vydaný Meteorlogický slovník [3] však pojem smršť vykládá jako hovorové označení pro prudké a krátkodobé zesílení větru, provázené ničivými účinky. Důvodem preference termínu tromba souvisí s víceznačností pojmu smršť, protože samotné ničivé účinky větru nestačí ke specifikaci jevu, spjatého s bouřkovým oblakem a vyskytujícího se téměř výhradně v teplém pololetí.

Pátráme-li po konkrétnějších údajích o výskytu tohoto nebezpečného atmosférického jevu - známého především s USA - ve střední Evropě, většina českých meteorologických příruček a monografií v tomto ohledu mlčí (např. [4], [5], [6]). Dokonce i v profilovém díle “Podnebí a vodní režim ČSSR“ [7], přímo se zabývajícím nebezpečnými hydrometeorologickými jevy u nás, jakákoliv informace o trombách chybí. První českou knížkou, uvádějící mj. konkrétní příklady jejich výskytu na území České republiky je zřejmě “Malý průvodce meteorologií“ [8].

Jaká je situace v sousedních státech? Např. v polské meteorologické příručce M.Schmidta [9] jsou na závěr kapitoly o tornádech - smrštích uvedeny 4 příklady výskytu tohoto jevu na území Polska z let 1931-1965. V Rakousku pak A. Pühringer dokonce publikoval katalog 68 tromb z let 1910-1971 [10]. Tento příklad mne vedl k pokusu o sestavení podobného katalogu pro ČR.

Jak se později ukázalo, byl to nelehký úkol, související jak s terminologickou nejednotností a nesprávností, tak s velkou rozptýleností informací o tomto jevu v pramenech nejrůznějšího druhu. Pro tuto chvíli je podstatné, že v první verzi katalogu se prozatím podařilo podchytit 32 tromb z území Čech, Moravy a Slezska [11].

Nejstarší dokumentovaná tromba se vyskytla v Praze roku 1119. Kronikář Kosmas ji popsal takto: “Dne 30.července ve středu, když se již den schýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší i dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je...“ (Z latiny přeložil Karel Hrdina). Nejnovější výskyt tohoto nebezpečného víru byl pak zaznamenán 16.července 1993 u Spáleného Poříčí (okr. Plzeň-jih).

Doba trvání jevu byla od několika sekund do několika hodin. Rekordní byla tromba z 11.května 1910 v jihozápadních Čechách, která trvala 3 hodiny 20 minut a během své existence urazila dráhu cca 190 km z prostoru západně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům, přičemž šířka stopy škod byla kolem 60 metrů. Ve třech případech je znám jen rok výskytu, jen u 11 tromb byla zaznamenána denní doba.

Z údajů 29 tromb se podařilo sestavit tabulku ročního chodu četností výskytu (přičemž případ z r.1119 byl vzhledem k juliánskému kalendáři počítán do srpna):

                  Měsíc   IV    V   VI   VII VIII  IX    X
                  Počet    3    5    4    7    6    2    2

Tromby se tedy vyskytly jen v období od (14.) dubna do (13.) října s maximem v červenci, což je v souladu s ročním chodem bouřek. Dodejme, že nejzazší podzimní případ je ona větrná smršť - tromba z roku 1870, popsaná G.Mendlem.

Pro zajímavost uveďme, že jen o dva kalendářní dny dříve, 11.října, se vyskytla tromba v roce 1981 v Rájci-Jestřebí (okr. Blansko). Její “objevení“ bylo trochu kuriózní v tom smyslu, že souviselo s prověřením citace zprávy s názvem “Ničivá cyklóna“, uveřejněné v týdeníku OV KSČ a rady ONV v Blansku “Nový život“. Její autor v ní mj. napsal: “Z jediného mračna visel dlouhý chobot obrovského trychtýře až k samé zemi. Byl to obrovský vzdušný vír, zvaný odborně podružná cyklóna...“ Není třeba dodávat, že pojmy cyklóna (s charakteristickým poloměrem stovek kilometrů) a tromba (s charakteristickým poloměrem desítek, vyjímečně stovek metrů) nejsou souřadné ani fyzikálně, ani terminologicky.

K roku 1586 nacházíme kronikářskou zprávu, že při vodní smršti (Wasserhose) na Orlíku byli spolu s vodou ze dvou rybníků vyneseny do výše i kapři a štiky a rozptýleny nad okolní krajinou. Podobného původu byl zřejmě i déšť ryb, zaznamenaný latinsky v pamětní knize fary v Nové Vsi u Mladé Vožice (okr. Tábor): “Téhož roku 1761 ve vigílii sv. Jana Křtitele, tj. 23. června, o půldruhé hodině noční povstala velká bouře spojená s blýskáním. Po ní následoval hojný déšť, při němž v Nové Vsi ve velkém množství padaly rybičky podobné pstruhům. Lidé je sbírali a byly výborné chuti... “. Přesto však tento případ nebyl prozatím do katalogu tromb zařazen.

3. Závěr

Tromby-tornáda nejsou tedy jevem, který se nás netýká, protože mohou způsobit na území ČR nejen značné škody na lesích, nýbrž i poškození sídel nebo ohrozit letiště. Např. zmíněná tromba v Rájci-Jestřebí v roce 1981 způsobila během svého postupu škody na 26 rodinných domcích a dalších budovách v celkové výši přes 1 milión Kčs. Stejně vysoko byla ohodnocena i návštěva tromby na vojenském letišti v Plzni 9.srpna 1987, z níž vyplynulo, že nelze podceňovat přechod ani jediného frontálního systému přes letištní prostor v teplém pololetí, protože lze velmi těžko předpokládat, kdy budou mít účinky přechodu těchto systémů přes naše území ničivý charakter.

Jedním ze způsobů ochrany před přírodními riziky je větší informovanost obyvatel o vlastnostech podobných nebezpečných povětrnostních jevů, k níž snad může přispět i tento příspěvek, bude-li využit pro zlepšení názornosti výuky ve fyzice, popř. v zeměpisu.

Literatura:

[2] HRÁDEK,M.- MUNZAR,J.- ONDRÁČEK,S.: Ohrožení vybraných měst, obcí a významných technických děl v České republice přírodními riziky (návrh projektu). Brno, Geografický ústav ČSAV 1991, 10 s.

[3] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha, Academia + Ministerstvo životního prostředí ČR 1993

[4] HANZLÍK,S.: Základy meteorologie a klimatologie. Praha, NČSAV 1956, 321 s.

[5] PODZIMEK,J.: Fyzika oblaků a srážek. Praha, NČSAV 1959, 476 s.

[6] Podnebí Československé socialistické republiky; souborná studie. Praha, Hydrometeorologický ústav 1969, 356 s.

[7] ČERVENÝ,J. a kol.: Podnebí a vodní režim ČSSR. Praha, Státní zemědělské nakladatelství1984, 414 s.

[8] MUNZAR,J. a kol.: Malý průvodce meteorologií. Praha, Mladá fronta 1989, 247 s.

[9] SCHMIDT,M.: Meteorológia pre každého. Bratislava, Alfa 1980, s.200-205.

[10] PŰHRINGER,A.: Windhosen in Ôsterreich. Wetter und Leben, 25, 1973, H.1, s.15-22.

[11] MUNZAR,J.: Katalog tromb na území ČR v letech 1119-1993, 1.verze. Brno, Ústav geoniky AVČR 1993 (rkp.)

Jan Munzar, 1993