European Tornadoes and Severe Storms Conference

Za tímto názvem se skrývá konference, zaměřená na evropské silné konvektivní bouře, s určitým důrazem na jejich nejvýraznější projev - tornáda. Šlo vůbec o první mezinárodní takto orientovanou konferenci na evropském kontinentě, přičemž za jejím "zrodem" stály tři významné osobnosti: Jean Dessens (Laboratoire d'Aérologie, Observatoire Midi-Pyrénées, Centre de Recherches Atmosphériques), Gérard De Moor (CNRM, Météo-France) a John T. Snow (College of Geosciences, University of Oklahoma).

Pravděpodobně nejdůležitějším (byť nikde oficiálně nedeklarovaným) posláním této konference byla snaha o potlačení mýtu, že v Evropě se tornáda nevyskytují nebo že jejich frekvence a následky jsou zanedbatelné. Přestože tornáda jsou v řadě evropských zemí poměrně častým jevem, národní meteorologické služby je téměř ignorují, což se například projevuje neexistencí klimatické databáze výskytu tornád (nebo jevů příbuzných, majících charakter vertikálních větrných vírů) na většině území Evropy. Pokud příslušná databáze existuje, pak je to většinou díky nadšení jednotlivců, kteří se touto problematikou zabývají buď ve svém volném čase nebo okrajově, při jiné specializaci. Nejobsáhlejší statistické údaje jsou především z oblastí Velké Británie, Francie a Německa, naproti tomu údajů ze zemí bývalého východního bloku je zatím velmi poskrovnu nebo zcela chybí. Tomu odpovídalo i zastoupení jednotlivých evropských zemí, resp. jejich národních meteorologických služeb - počet účastníků výrazně klesal směrem na východ. Přitom je nutné podotknout, že to není důsledkem neexistence tornád ve východní Evropě - o jejich výskytu se ví (ať již ze starších prací, z publikací západních odborníků, či ze zpráv sdělovacích prostředků), nejsou však nikde a nikým systematicky dokumentována. Jako příklad může sloužit tornádo, které v evropské části Ruska dne 9. 6. 1984 připravilo o život přibližně 400 lidí. I když podobné případy jsou v Evropě velmi vzácné, nelze je vyloučit nikde na evropském kontinentě - snad jedině s výjimkou severských států.

Hlavním tématem konference byla především statistika a klimatografie výskytu tornád na evropském území. S touto tématikou úzce souvisely diskuse o vhodnosti klasifikace tornád pomocí různých stupnic (Fujitova, TORRO), o možnosti odhadu skutečného počtu tornád v určité oblasti na základě počtu známých případů a jejich intenzity (stanovené z následných škod), o poměru počtu tornád doprovázejících supercely k "nesupercelárním" tornádům, o synoptických podmínkách vhodných pro vznik tornád, o mezinárodní výměně dat a informací souvisejících s výskytem tornád (jak archivních, tak aktuálních) a o možnostech dálkové detekce potenciálně silných bouří (především radary a systémy detekce blesků).

Tornáda však zdaleka nebyla jediným tématem konference - značná část programu (cca 60 až 70% času) byla věnována silným konvektivním bouřím v obecné rovině (klimatografie, detekce a monitorování bouří pomocí radarů, družic a sítí na detekci a lokalizaci blesků, numerické modelování, synoptické a mezoměřítkové podmínky vzniku bouří, možnosti jejich objektivní předpovědi), kroupám (klimatografie, detekce, souvislosti intenzity s parametry prostředí a elektrickou aktivitou), přívalovým srážkám (modelování, vliv orografie, korelace intenzity s elektrickou aktivitou) a elektrické aktivitě bouří (charakter elektrické aktivity v závislosti na vývojové fázi a typu konvektivního procesu resp. doprovodných jevů; porovnávání 3D struktury výbojů s měřením polarimetricého radaru, duálními dopplerovskými radary a in situ měřením). Jednotlivá témata však nelze jednoznačně zatřídit do různých kategorií - tuto konferenci by tudíž bylo možné velmi dobře charakterizovat rčením, že vše souvisí se vším.

Podrobnější informace z konference v podobě abstrakt jednotlivých příspěvků (ve formátu PDF, včetně detailních kontaktních adres účastníků a pořadatelů, případně internetových adres na další www stránky související s prezentacemi) lze nalézt na internetové adrese http://www.eurotornado.ou.edu/. Z konference nebude vydán sborník, vybrané příspevky budou otištěny ve zvlášním čísle Atmospheric Research, které by mělo vyjít přibližně do jednoho roku od data konání konference.

Pravděpodobně jedním z nejdůležitějších výsledků konference bylo vyjádření potřeby ucelenější evropské databáze tornád a příbuzných jevů (waterspout, funnel cloud…, obecně silných nebo výrazných netornádických tromb), jakožto i bouří doprovázených silnějším krupobitím; jako nejvhodnější pro shromažďování těchto dat se zatím jeví britská nevládní organizace TORRO (Tornado and Storm Research Organisation). Tato organizace již má v části evropských zemí vybudované kontakty, na jejích internetových stránkách (http://www.torro.org.uk/) lze rovněž nalézt stupnice TORRO pro klasifikaci intenzity tornád a krupobití (byť lze diskutovat o účelnosti zavádění alternativní stupnice stupnici Fujitově). Do budoucna byl vznesen návrh na vznik jednotného evropského centra zaměřeného na silné konvektivní bouře a jejich projevy (otázkou je, do jaké míry je tento projekt v evropských poměrech realizovatelný). Při diskusi zazněla i otázka, zda by neměla být v budoucnu větší pozornost než doposud věnována i výtokovým jevům z bouří, jako jsou downbursty a microbursty. Tyto jevy například podle předběžných zkušeností z posledních let působí v ČR - co do množství případů a intenzity - škody srovnatelné s tornády, která se zde vyskytují (a jsou tedy většinou slabší intenzity, než tornáda severoamerická).

Účastníci vyjádřili přesvědčení o nutnosti konání podobné konference každé dva až tři roky, příští konference pod obecnějším názvem European Conference on Severe Storms 2002 se bude konat koncem srpna 2002 v Praze, další pak v roce 2004 ve Velké Británii. Jedním z hlavních důvodů pro uspořádání v pořadí druhé konference v Praze je snadná dostupnost z většiny území Evropy - tedy i ze států bývalého východního bloku, pro něž účast na konferenci v Toulouse mohla být finančně značně náročná až nedostupná. Zahraniční organizační partneři a sponzoři pro konferenci v Praze budou postupně upřesňováni, zatím je přislíbená organizační podpora ze strany organizace TORRO a jednotlivců z Oklahomské univerzity a National Severe Storms Laboratory (NSSL). Hlavním domácím pořadatelem bude ČHMÚ, podporu přislíbil Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Česká meteorologická společnost.