ÚVODEM"Tornádo u nás, ve střední Evropě? Hmmmm...." Tak nějak mohla znít ještě poměrně nedávno reakce nejednoho z nás na zprávu o výskytu tornáda na našem území (část meteorologů nevyjímaje). Vzácnost výskytu a většinou slabší intenzita evropských tornád vedly k tomu, že se dlouhá léta polemizovalo, zda tyto jevy u nás vůbec můžeme považovat za tornáda, či nikoliv. Možná i proto se v našich jazycích spíše ujalo označení tromba, termín tornádo jako by byl nepřijatelný nebo nevhodný (podrobněji se definicemi tromby a tornáda zabývá stránka Definice a popis tornáda). V současnosti se již o existenci tornád v našich zemích nepochybuje, otazníky jsou nyní spíše kolem jejich frekvence výskytu a intenzity. Právě nízká četnost a slabší intenzita jsou důvodem, proč jsou u nás tornáda podceňována, jako by z jejich strany nehrozilo vůbec žádné nebezpečí. Jistě, silná tornáda, jak je občas vidíme na televizních záběrech především z oblasti amerického Středozápadu, se u nás běžně nevyskytují. Je ale nutné si uvědomit, že i tam tvoří nejsilnější tornáda (která se pak dostanou do mezinárodních zpráv) pouze zlomek celkového počtu všech tornád. Všeobecně platí, že čím je tornádo silnější, tím je méně časté a tedy i méně pravděpodobné (ostatně tato nepřímá úměra mezi intenzitou jevu a frekvencí výskytu platí pro všechny přírodní živly - zemětřesení, sopečné erupce, impakty kosmických těles, aj.). Přesto ale i u nás se silnější tornádo čas od času může vyskytnout, jak o tom ostatně svědčí historické zprávy. Zaměření těchto stránek především na tornáda rozhodně neznamená, že by tornáda byla z hlediska ohrožení obyvatelstva nebo způsobených škod něčím významnějším než jiné jevy, doprovázející silné konvektivní bouře. Naprostá většina z nás nikdy v životě žádné tornádo nepotká. Ze společenského hlediska a frekvence výskytu jsou proto bezesporu daleko významnějšími silná krupobití, přívalové srážky, či silné poryvy větru netornádického původu (např. tzv. "downbursty"), a je jim proto věnována patřičná pozornost mnoha odborníků. Smyslem těchto stránek je pouze snaha o osvětu našeho obyvatelstva, resp. o soustředění informací a článků, zaměřených na česká a slovenská tornáda. Budeme sem postupně zařazovat jak soudobé případy, tak historické materiály. Naleznete zde definici tornáda, respektive polemiku, která je kolem jeho definice vedena mezi odborníky. Dozvíte se jak se chovat a čeho si všímat, pokud byste se čirou náhodou poblíž tornáda vyskytli. Dále zde naleznete informace, kam své případné pozorování tornáda nahlásit a co nás, meteorology, především ve vaší zprávě zajímá, na co se v ní máte soustředit. Konečně, na závěr je zde několik odkazů do světa, kde se o tornádech dozvíte nesrovnatelně více, než na těchto našich stránkách. Na tomto místě chci poděkovat všem, jejichž příspěvky byly či budou zařazeny na tyto stránky, jakožto i těm, kdo nám tyto materiály pomáhají připravovat do internetové podoby. Většinu autorských příspěvků a originálních článků neupravujeme, ponecháváme je v původní verzi. Některé původní články (kde to bude možné) rozšíříme v jejich internetové podobě o dodatečné materiály, především snímky a obrázky, které nebylo možné z prostorových důvodů použít v původní tištěné verzi (nebo které v době tisku nebyly k dispozici). Názory v převzatých příspěvcích jsou výhradně názory autorů a neodrážejí oficiální stanovisko ČHMÚ (pokud tak není vysloveně uvedeno, nebo pokud se nejedná o články převzaté z oficiálních materiálů ČHMÚ nebo SHMÚ). Snímky které zde naleznete, jsou určeny pouze pro ilustraci těchto stránek a bez výslovného souhlasu autorů nesmějí být dále reprodukovány či využity pro jakékoliv komerční účely. Stránky budeme postupně rozšiřovat, jak nám to dovolí čas - není to naše hlavní pracovní náplň, spíše profesní koníček. Přidávání nových případů bude také tak trochu záviset na přírodě... Poznámky, doplněné v květnu 2001Patrně nejčastější otázkou, která nám byla kladena na přelomu tisíciletí, se stala frekvence výskytu tornád na našem území. Zatímco po většinu devadesátých let 20. století jsme zaznamenávali jedno prokázané tornádo za jeden až dva roky, rok 2000 byl svým způsobem výjimečným - byl doložen výskyt pěti tornád. A právě tento zdánlivý nárůst počtu tornád vyvolává otázky, zda byl rok 2000 skutečně výjimečným či nikoliv. Zcela jistě se na prvním místě nabízí jako možné vysvětlení určitý výkyv počasí, doprovázený větším počtem vhodných bouří, který by mohl být jak přirozenou oscilací, tak dlouhodobějším trendem. Avšak za podstatně pravděpodobnější vysvětlení nárůstu počtu doložených tornád považuji širší a hlubší informovanost veřejnosti, společně s růstem zájmu odborníků o danou problematiku. Do jaké míry byl rok 2000 skutečně výjimečným nejspíš ukáží již následující léta. Každopádně se však nejedná o nic mimořádného - v přepočtu na plochu území je frekvence tornád u nás zcela srovnatelná například se sousedním Německem, kde při 4,5x větším území za tentýž rok (2000) zaznamenali celkem 22 prokázaných tornád. V souvislosti s výskytem některých velmi slabých tornád se naskýtá otázka, zda dokumentace těchto jevů má vůbec smysl, případně zda takovýto jev vůbec ještě označovat jako tornádo. Na druhou otázku je odpověď jednoznačná - pokud se tromba spustila k zemi z bouřkové oblačnosti, dotkla se zemského povrchu a způsobila zde škody (byť velmi malé), jedná se ve smyslu definice jednoznačně o tornádo. Odpověď na první otázku je trochu složitější. Patrně rozhodující důvod, proč se zabývat i těmi nejslabšími tornády, je následující. Pro výskyt tornád kdekoliv na Zemi se zdá být všeobecně platným jistý poměr mezi slabými, středně silnými a silnými tornády (těch nejsilnějších je nejméně). Znalost celkového počtu slabých a středně silných tornád tak nepřímo napovídá, jaká je pravděpodobnost výskytu tornád nejsilnějších. To pak může být klíčovou informací pro rozhodnutí, zda budovat nákladný výstražný systém před tornády či nikoliv. Tam, kde je pravděpodobnost výskytu silných tornád velmi nízká (jako například v ČR), se podobný systém většinou nevyplatí... A ještě jedna terminologická poznámka. V češtině se začíná čím dál častěji objevovat termín "lovec bouří" či dokonce "lovec tornád" - obojí je chybným, nepřesným či nadneseným překladem termínu "storm chaser". Klasický "storm chasing" je činnost, kdy se američtí "bouřkologové" snaží dostat co nejblíže jádra bouře na co nejdelší dobu, tedy bouři sledují z určité bezpečné vzdálenosti, jedou "v její stopě". A právě termín "to chase" znamená především "stopovat", "sledovat", a teprve až na dalším místě "lovit". Proto za nejpříhodnější překlad výrazu "storm chaser" považuji označení "ten, jenž sleduje bouře". Tedy rozhodně ne "lovec bouří"... a už vůbec ne "lovec tornád" - žádné takovéto spojení ("tornado chaser") se ostatně v angličtině vůbec nepoužívá! Naše činnost, o jejíchž výsledcích se můžete dočíst na těchto stránkách, by se nejspíše dala nazvat "investigativní meteorologií" - shromažďujeme informace, ohledáváme místo výskytu jevu, zpovídáme svědky, hledáme důkazy... Poslední úpravy této stránky:
11. května 2001 |