ZA TORNÁDY DO HLUBIN NAŠICH DĚJINStaré kroniky, kromě líčení událostí dějinného významu, jsou též nesmírně zajímavým a cenným zdrojem informací o jevech meteorologických, astronomických či geofyzikálních. Čtenář starých kronik si však musí alespoň dočasně nasadit imaginární brýle, které přetransformují jeho moderní vnímání okolního světa v pohled obyvatele raného středověku, musí zapomenout na moderní terminologii a současnou fyziku. Naopak nesmí zapomenout na to, že informace, kterou se právě chystá interpretovat, může být oproti originálu značně zkreslena nesčetným přepisováním (na vynález knihtisku si ještě pár staletí počkáme) či různě (ne)přesnými překlady. Jelikož jsme na stránkách tornád vyskytujících se na území současné České republiky a Slovenska, omezíme své "pátrání" pouze na kroniky a letopisy z našeho území, resp. popisující události z tohoto prostoru. Trombami a smrštěmi, respektive obecně extrémním počasím v naší minulosti, se zabývala (a nadále zabývá) z různého pohledu více význačných odborníků. Tyto stránky však byly rozhodujícím způsobem ovlivněny prací a informacemi především od dvou osobností. Dr. Jan Munzar byl patrně prvním, kdo se pokusil v naší moderní době o sestavení přehledu tromb a tornád na našem území ( Tromby [tornáda] na území České republiky v letech 1119-1993 ). Od něj (resp. z jeho článku) jsem se m.j. prvně dozvěděl o vyšehradském tornádu z roku 1119, jednoznačně popsaném stařičkým Kosmasem. Jan Munzar se též podrobně věnuje osobnosti Gregora Mendela ( Gregor Mendel - meteorolog ), jehož popis brněnské tromby z 13. října 1870 lze bezesporu označit za počátek moderní éry dokumentace tornád. Druhou osobností, která podnítila můj zájem o tornáda v naší dávné minulosti, byl prof. Jan Kouba. Ten mi v roce 1998 poskytl své výpisy ze starých kronik českých, které jsou základem následujícího výletu do minulosti (nyní již značně rozšířeného o další možné případy).
|
